Velká otázka. Možná na vás působí zbytečně, ale právě takovou není. Jdete-li totiž za svým koněm, měli byste na něj mít hodně času. Možná by bylo příhodnější napsat hoooodně.

Čas je další z „věcí“, kterou je potřeba se pro práci s koňmi obrnit. Čas a trpělivost. Co se koní týče, tyto dvě veličiny jdou totiž v podstatě ruku v ruce. Víte, ne vždy musí jít všechno dle vašich představ. Někdy se vám může stát, že svého koně nemůžete ve stádě chytit. Že od vás odvrací hlavu, případně prchá, a lapit ho se stane téměř nadlidským úkolem. Jindy vám nechce chvilku v klidu postát při čištění, případně vám shazuje podsedlovou deku či sedlo, vrtí se či jinak vyjadřuje nespokojenost. V těchto a podobných situacích je potřeba na koně netlačit. Nesoudit ho. Nebýt na něj kvůli jeho „nevhodnému“ chování zlí. A zároveň si nebrat nic osobně. Je fajn si říct „Ano, toto se děje.“ A prostě to přijmout. Dál s klidem pokračovat ve svém záměru, ať jím je cokoli (nandat koni ohlávku / vyčistit ho / nasedlat ho). Budete se divit, ale často se za několik (desítek) minut stane malý zázrak a kůň se uklidní, podvolí a vyjádří ochotu spolupracovat. I kůň potřebuje svůj čas a vnitřní pohodu.

Dalším důvodem, proč si ke koním rozhodně přibalit dostatek času, je skutečnost, že se vám společně ne vždy vše povede k obrazu vašemu. Možná jste si vyrazili na vyjížďku, ale v její polovině jste spadli a kůň utekl. Nejenže ho budete muset někde (pravděpodobně u jeho ohrad, které najde snad i poslepu) najít a znovu chytit, zároveň vás však tento trip na sedle čeká ještě jednou. Nemůžete koně poté, co vás „sundal“, vrátit zpátky do ohrady a odjet domů lízat si rány. S tímhle přístupem totiž kůň celou situaci chápe tak, jako že mu „to“ prošlo. Chtěl si práci usnadnit, a ono to vyšlo. Nemusel absolvovat celou projížďku! Juchů! Tak příště si to zopáknem, co říkáš, jezditeli?!

Kdepak. Odjezd do tepla domova vás čeká až poté, co si ho zasloužíte. Nejprve musíte s koníkem zvládnout svůj původní záměr v plném rozsahu znovu. Prostě to absolvovat celé tak, jak jste chtěli vy. Ne jak chtěl kůň. Abyste se jednoho dne dostali do fáze, že budete chtít jak vy tak kůň to samé, musíte mu nejprve dokázat, že trávit čas s vámi je fajn, je to bžunda, radost, volnost a nic, co by bolelo nebo koníka jakkoli ohrožovalo.

Takže tedy znovu. Opravit to, co se nepovedlo. Je úplně jedno, jestli se jedná o pád v rámci vyjížďky, neposlechnutý povel na lonži či žraní trávy na procházce na ruce. Kdykoli kůň udělá něco jinak, než jste zamýšleli, je na místě korekce. A taková korekce, přátelé, umí zabrat mnoho času. Ne, nemusí vždy trvat dlouho. Ale může. Vezme-li vám kůň na procházce 2 kilometry od stájí roha zpátky, musíte se pro něj nejen vrátit, ale také to celé vyšlápnout znovu. Z hodinové procházky se tak stává dvouhodinová a kůň zhluboka kašle na to, že už musíte dom.

Dost bylo povídání. Do batůžku ke koním tedy příště dobrou náladu, trochu těch pamlsků a hlavně dostatek minutek navíc. Budete-li s tímto časem pro strýčka příhodu počítat předem, můžete následně být jen a pouze příjemně překvapeni.